Zabývám se výzkumem olfaktorických schopností a preferencí u dětí předškolního věku, pohlavními a genderovými rozdíly v čichovém vnímání a možnými příčinami jejich vzniku; dále (zejména) sociálními důsledky kongenitální anosmie a v neposlední řadě vztahem čichových schopností, sexuální orientace a genderové nonkonformity.

Zabývám se morfologickou variabilitou lidského těla ve vztahu k behaviorálním a psychologickým charakteristikám. V současnosti se zaměřuji zejména na problematiku vyhodnocování maskulinity a femininity tváře a to zejména na kvalitativní popis jednotlivých maskulininních a femininních znaků somatoskopickou metodou.

Součástí aktuálního výzkumného projektu z oblasti sociální percepce je srovnání přesnosti hodnocení psychologických vlastností na základě tváře posuzovaného člověka, která je zachycená pomocí fotografie a pomocí 3D tvářového skenu.

Dalším zaměřením našeho výzkumu je využití softwarové PCA analýzy k vyhodnocení morfologické variability 3D tvářových skenů a dále ve spolupráci s katedrou kybernetiky ČVUT využití metodiky pupilometrie (míry roztažení zornice) jako objektivizace atraktivity hodnocených tváří.

Zabývám se rolí čichu v sociální komunikaci a to především v kontextu výběru sexuálního partnera a rolí faktorů prostředí ovlivňujících pachový podpis člověka. Náš výzkum se v současnosti zahrnuje efekt stravy, používání parfémů, holení podpaží a dalších faktorů na vůni člověka. Dále se zabývám změnami atraktivity žen (a to jak vnímané vizuálně tak i čichově) a změn v sociosexulitě a žárlivosti v průběhu menstruačního cyklu. Mým dalším těžištěm zájmu je atraktivita tváře a evoluce lidské sexuality.

Primatolog Stanislav Lhota je výzkumným pracovníkem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem a také odborným pracovníkem na Katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

První oblastí mého výzkumného zájmu je neverbální chování ve vztahu k osobnosti aktéra a psychologickým charakteristikám (mileneckého) páru. Základní myšlenkou těchto studií je, že neverbální projevy jsou nejen výsledkem okamžitých situačně podmíněných psychických stavů, ale také podstatně stabilnější osobnosti jedince a jeho životní historie včetně párových charakteristik.

Druhou hlavní oblastí mého zájmu je mezidruhová komunikace zvířete s člověkem a kognitivní schopnosti zvířat. Především se soustředíme na komunikaci papoušků šedých (Psittacus erithacus), a to jak v její přirozené formě, tak ve formě imitované lidské řeči. Papoušky studujeme v naší Laboratoři mezidruhové komunikace, kde chováme skupinu divokých jedinců i papoušků ručně odchovaných a zvyklých na člověka. Divoká skupina nám umožňuje studovat přirozené chování papoušků, především jejich přirozenou vokalizaci, která zatím ve světovém měřítku zůstává spíše velkou neznámou. Krotká skupina se naopak hodí pro studování komunikace s člověkem, abstraktního konceptuálního chování včetně počítání a dalších kognitivních schopností.

V dřívějších letech jsem také velké úsilí věnovala studiu vlivu běžné parazitózy latentní toxoplasmózy na chování člověka. Ačkoli je infekce prvokem Toxoplasma gondii v latentní fázi pokládána zpravidla za asymptomatickou, ukazuje se, že doživotní přítomnost tohoto prvoka v člověku po akutní nákaze, týkající se asi 30% světové populace, ovlivňuje chování člověka jak v oblasti sociální (změny prosociálního chování), tak například výkonové (zkoršení reakčních časů). Dále jsme zjistili, že toxoplasmóza souvisí s některými fyziologickými (hormonální hladiny) i morfologickými (maskulinní rysy) charakteristikami.

Již 8 let se zabývám čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy.

V současné době se s kolegy zabývám výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnujeme problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začínáme s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.

V současné době je doktorandkou lékařské psychologie a psychopatologie na 1. LF UK, přednáší např. Evoluční psychologii, Lidskou sexualitu a Partnerské vztahy na FHS UK. Věnuje se výzkumu partnerské sexuality, žárlivosti a nevěry v evolučním kontextu, konkrétně vlivem menstruačního cyklu na partnerskou sexualitu, vlivem menstruačního cyklu na flirtovní chování při speed-datingu a vlivem hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu.

Mým primárním odborným zájmem je výzkum lidské sexuality, obličejové, hlasové a behaviorální atraktivity a různých aspektů výběru sexuálních prtanerů včetně vlivu primární rodiny na výběr partnera. Výzkum těchto aspektů lidské sexuality zaměřuji zejména na sexuální minority, především pak na homosexuální jedince.

Co se týče neverbálního chování, zabývám se analýzou jednotlivých prvků neverbálního chování v souvislosti s vnímanou atraktivitou, maskulinitou-femininitou a sexuální orientací. Souvisejícím tématem mého zájmu je problematika maskulinních a femininních znaků, kde se zabývám behaviorálními, osobnostními a morfologickými rozdíly mezi muži a ženami, a zejména mezi heterosexuálními a homosexuálními jedinci.