Tělesný pach každého člověka je individuálně specifický a je proto někdy nazýván jako pachový podpis. Pachová individualita je na jedné straně důsledkem genetické jedinečnosti, je však také ovlivňována celou řadou faktorů prostředí. Mezi ty nejdůležitější patří např. strava. Náš předchozí výzkumu např. ukázal, že konzumace masa snižuje příjemnost tělesné vůně. V současnosti se zabýváme efektem kofeinu na příjemnost tělesné vůně.

Někteří evoluční teoretici se domnívají, že funkcí podpažního ochlupení je zadržování aromatických látek, které mají komunikační úlohu. Ve dvou předchozích studiích jsme sledovali efekt holení podpaží na kvalitu tělesné vůně. Čerstvě oholené podpaží bylo ve srovnání s neoholeným hodnoceno jako příjemnější, tento efekt však po týdnu nebyl patrný. Naopak dlouhodobě oholené podpaží se lišilo od zarůstajícího až po 6 týdnech.

Celá řada studií z posledních let ukazuje, že čich hraje významnou roli ve vzájemném vztahu sexuálních partnerů. Jakou úlohu však hraje během těhotenství a do jaké míry ovlivňuje vývoj vztahu budoucích rodičů, není dosud známo.

Hlavním cílem naší studie je sledovat, zda a jak se mění tělesná vůně žen v průběhu jejich těhotenství a v období šestinedělí a jak je vnímána jejich partnery i cizími muži. Budeme také testovat, zda tělesná vůně těhotných žen způsobuje pokles hladiny testosteronu a tím i možné změny chování u mužů v jejich okolí.

Ukazuje se, že čich hraje významnou roli při výběru partnera a to především u žen. Náš výzkum se zaměřuje jednak na změny spojené s reprodukčním statusem. Zjistili jsme například, že vůně žen je příjemnější v období okolo ovulace. Dále se zabýváme rolí MHC genů na preference tělesné vůně. Zajímá nás, zda nedochází ke změnám v těchto preferencích v průběhu menstruačního cyklu a v důsledku užívání hormonální antikoncepce. Naše výzkumné aktivity též zahrnují výzkum interakcí mezi parfémy a tělesnou vůní člověka.

Probíhající výzkum se zaměřuje na olfaktorické schopnosti (schopnost identifikace vůní, čichová senzitivita) a především čichové preference dětí s důrazem na zjišťování změn v průběhu pubertálního vývoje.

Výzkum čichových preferencí může přinést řadu poznatků souvisejících s různými aspekty každodenního života - například partnerský výběr či potravní chování. Dalším z cílů studie je i zkoumání případné souvislosti mezi schopností identifikace různých vůní a pachů a jejich hedonickým hodnocení (např. zda děti poznávají snadněji čichové vzorky, které jim voní příjemněji). Výsledky mohou významné teoretické implikace pro porozumění emočních vlivů na kognitivní funkce.

Kvalitativní část výzkumu (rozhovory s dětmi) poskytne například poznatky o tom, v jakých kontextech děti čich používají, jaké vůně preferují a zda si vybavují čichové vzpomínky.