|
Protože sexualita zaměřená na jedince stejného pohlaví je chápána jako pohlavně atypický znak, jsou homosexuální muži jak laickou veřejností, tak i na poli empirické vědy takřka zaměňováni za ženu v mužském těle. Jinak řečeno jsou homosexuálním mužům připisovány osobnostní, behaviorální i morfologické pohlavně atypické, femininními znaky a charakteristiky. Tato předpokládaná souvislost je předmětem několika desetiletí empirických výzkumů, jež se zaměřují na zkoumání neuroendokrinologických a z nich vyplývajících pohlavně dimorfických rozdílů, jež se taktéž liší mezi homosexuálními a heterosexuálními muži. Výsledky těchto výzkumů jsou mnohdy rozporuplné a někdy dokonce protikladné. Náš výzkum znovu otevírá problematiku souvislosti obou jevů, tedy sexuální orientace a maskulinity-femininity. Základním předpokladem je fakt existence jak femininních, tak maskulinních homosexuálních mužů, přičemž předpokládáme, že jejich sexualita zaměřená na stejné pohlaví může mít různé biologické příčiny i adaptivní funkce.
|
|
Napsal uživatel Jaroslava Valentová
|
|
Je známým faktem, že o osobnosti neznámého člověka si vytváříme nějaký názor již na základě prvního dojmu, tedy na základě směsice různých podnětů, prostřednictvím nichž na nás působí. Existuje ovšem také mnoho lidových mýtů či stereotypů, na jejichž základě druhé posuzujeme, ovšem závěry z takto vytvořených soudů mohou být mylné, tedy nemusejí odpovídat skutečnému stavu posuzované vlastnosti či znaku. Jedním z takových známých stereotypů je posuzování něčí sexuální orientace na základě jak behaviorálních, tak morfologických znaků, aniž by byla sexuální orientace dotyčného vysloveně známá.
Cílem našeho výzkumu je identifikovat konkrétní znaky, na jejichž základě relevantně přisuzujeme sexuální orientaci a také znaky, u nichž nějakou souvislost s mužskou homosexualitou stereotypně předpokládáme, nicméně nejsou v souladu se skutečností. Náš výzkum se zaměřuje na vnímání sexuální orientace na základě statických fotografií tváří a celých postav, dále hlasových vzorků, oblečení a celkové vizáže, a také na základě chování. Zatím se zdá, že pouze na základě celkového chování daného člověka lze relevantně přisuzovat sexuální orientaci neznámým mužům, a to i mužům z jiných zemí.
|
|
Aktualizováno Úterý, 16 Červen 2009 16:10 |
|
Napsal uživatel Jaroslava Valentová
|
Maskulinitu-femininitu (M-F) lze chápat jako expresi pohlavně dimorfických znaků v rámci biologického pohlaví, což je nicméně velmi obecná a zjednodušující definice. Na vznik maskulinních a femininních znaků mají vliv jak faktory genetické a hormonální, tak prostředí, v němž po narození vyrůstáme. Na základě mnoha dosud provedených studií lze identifikovat tři základní dimenze M-F: (1) morfologickou, (2) behaviorální a (3) psychologickou a kognitivní, kam lze zařadit i partnerské preference a párovací taktiky. Jedním z hlavních cílů našeho výzkumu je testovat, zda spolu dané úrovně M-F souvisejí. Ke zkoumání těchto úrovní používáme několik měřících nástrojů, jako jsou fotografie obličejů, hlasové nahrávky, behaviorální nahrávky, hladiny testosteronu, měření poměru 2D:4D, standardizované testy zjišťující preference zaměstnání a koníčků, dětskou generovou nonkonformitu, sexuální orientaci, a další. Mimo jiné tedy zkoumáme možnou souvislost osobnostních M-F znaků a toho, jak je jedinci M-F přisuzována na základě dílčích informací.
|
|
Aktualizováno Úterý, 16 Červen 2009 16:12 |
|
Napsal uživatel Jaroslava Valentová
|
|
Preference potencionálních sexuálních partnerů je typický pohlavně dimorfický znak, který má z evolučního hlediska důležité adaptivní funkce spočívající v maximalizaci fitness obou pohlaví. Ačkoliv tyto partnerské preference závisí na mnoha faktorech, obecně lze říci, že většina žen preferuje muže, a to muže s vyšším socioekonomickým statutem, muži naproti tomu většinou preferují jako sexuální partnerky ženy, a to ženy mladší, se známkami mládí a plodnosti jako je nízký poměr boků k pasu (WHR), hladká kůže atd.
Homosexuální muži nicméně preferují jako sexuální partnery jedince stejného pohlaví a několik výzkumů již ukázalo, že jejich partnerské preference jsou odlišné od heterosexuálních mužů - preferují takové charakteristiky potencionálních partnerů, jež by bylo možné označit za maskulinní nebo typicky mužské, nicméně tyto preference nemusejí být typicky ženské, což komplikuje častý předpoklad femininních vlastností u homosexuálních mužů. Tyto předešlé výsledky v našem výzkumu testujeme pomocí kvalitativních rozhovorů s homosexuálními a heterosexuálními muži, abychom zjistili konkrétní odlišnosti či podobnosti ve výběru partnerů.
|
|
Aktualizováno Úterý, 16 Červen 2009 16:16 |
|
Výzkum souvislosti čichových schopností a sexuální orientace |
 |
 |
 |
|
Napsal uživatel Vít Třebický - administrátor
|
Zapojte se do výzkumu souvislosti čichových schopností a sexuální orientace
O co jde?
Výzkum vychází z předešlých studií, podle nichž mají ženy citlivější čich než muži. Předpokládáme, že by na čichové schopnosti (tj. na citlivost a schopnost rozlišování různých vůní) mohla mít vliv sexuální orientace, zkušenosti s vůněmi v dětství a osobnostní profil jedince.
Koho potřebujeme?
Výzkum se týká mužů a žen všech sexuálních orientací a momentálně potřebujeme zejména lesbické ženy a homosexuální muže ve věku od 18 do 35 let.
|
|
Aktualizováno Čtvrtek, 27 Leden 2011 08:09 |
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
Výzkum 
V nakladatelství Karolinum vyšla kniha Lidský obličej, na jejímž vydání se podílelo několik našich lektorů. 