Prostor kulturní spotřeby
Volný čas a kulturní zájmy maturantů 2015
Tyto stránky přináší krátké představení rekonstrukce prostoru kulturní spotřeby pražských maturantů tak, jak jsme se o ni pokusili na základě dat z dotazníkového šetření Volný čas a kulturní zájmy pražských maturantů 2015. Pokud se chcete seznámit s dílčími popisnými výsledky za jednotlivé otázky dotazníku, připravil jsem pro vás také jejich shrnutí.
Každý máme určitý vkus - oblíbené kapely, knihy, filmy i způsoby trávení času. Rozdíly mezi lidmi jsou značné a ztěží bychom hledali dvojici jedinců, kteří by se ve všem úplně shodovali. Na druhou stranu můžeme ve společnosti najít pozoruhodné pravidelnosti. Zatímco nás nepřekvapí, když milovník folku bude rád chodit na výlety, u fanouška hip-hopu bychom asi nečekali, že by jeho oblíbeným literárním žánrem byly historické romány.
Na následujících stránkách jsme se pokusili najít v "nekonečně" různorodém prostoru kulturních preferencí respondentů našeho výzkumu základní dimenze, které lze chápat jako hlavní štěpící linie. Jinak řečeno, vytváříme mapy, kde bližší preference a bližší respondenti budou svým vkusem podobnější, než ti vzdálenější. Takový postup vždy zjednodušuje složitost a různorodost života. Do několikarozměrných map nelze bez ztráty informace vetkat šíři vkusu. Přesto jsme přesvědčeni, že tyto mapy vypovídají o současných kulturních rozdílech mezi pražských maturanty, a nejspíše i obecněji mezi mladými lidmi.
Mapa kulturního prostoru je založena na odpovědích respondentů na otázky týkající se jejich vkusu, kulturních preferencí i výpovědí o jejich způsobu trávení volného času. Vstupní data zahrnovala 167 kulturních charakteristik získaných od 524 respondentů. V legendě můžete nalézt detailní popis těchto znaků včetně zkratek užívaných v následujících mapách.
Připadá nám to pěkné samo o sobě. Nicméně studium vkusu je podstatně propojeno i s otázkami, které se týkají sociálních nerovností ve společnosti. Říká se, že vkus není neškodný. Všichni si na jeho základě utváříme soudy o ostatních lidech a to, jak nás vidí ostatní, nám někdy může pomoci, někdy naopak ublížit. Rozdíly v kulturní spotřebě tedy mohou být nejen důsledkem sociálních nerovností, ale také cestou, jak tyto nerovnosti vznikají.